FJODOR MICHAJLOVIČ DOSTOJEVSKIJ
11.11.1821 - 09.02.1881
Ruský spisovatel a uznávaný filozof. Můžeme o něm říct, že patří do pomyslné síně slávy světových spisovatelů. Zapsal se do ní svým dílem a početnou základnou fanoušků. Svou podstatou je považován za předchůdce psychologické prózy. Pocházel z početné sedmičlenné rodiny lékaře žijící v Moskvě. Otec ho přihlásil na vojensko technické učiliště, které bez problémů vystudoval.
Ovšem výběrem školy se vnitřně trápil a až po několika letech od vystudování se rozhodl proti vůli otce vystudovat literaturu. Jeho srdce k ní odjakživa prahlo a osud si svou cestu nalezne, ať je cesta sebestrastiplnější.
Hlásil se ke skupině, která veřejně vystupovala proti carovi. Díky tomu dostal trest smrti, který mu změnili na nucené práce na Sibiři, kde si prošel doslova peklem. Po návratu do Evropy se dokázal vcítit do psychicky narušených lidí, jelikož sám zažil vlastní útrapy.
Citáty autora - strana 1/2
,,Jednou dosáhne tolerance takové úrovně, že bude inteligentním lidem zakázáno přemýšlet, aby se hlupáci neurazili."
,,Největší štěstí je, když člověk ví, proč je vůbec nešťasten."
,,Štěstí nespočívá ve štěstí, ale v jeho dosahování."
,,Ten kdo počne dítě, není ještě otcem. Otcem je ten, kdo počne dítě a chová se tak, aby ho byl hoden."
Kdo nemá peněz je chudý,kdo nemá přátel je chudší, ale kdo nemá srdce, je nejchudší na světě.
Duše se hojí pobýváním s dětmi.
Kdo nemá peněz, je chudý. Kdo nemá přátel, je chudší. Ale kdo nemá srdce, je nejchudší na světě.
Krása zachrání svět.
Peníze jsou ražená svoboda.