PUBLIUS OVIDIUS NASO
20.03.0043 - 00.00.0017
Vysoce postavený a uznávaný římský básník své doby, který svým dílem přežil až do současnosti. Pocházel z velmi bohatého rodu patřící do jezdeckého stavu. Své studia započal v brzkém mládí v Římě, kam byl svou rodinou vyslán, aby získal cenné zkušenosti do svého života. Na popud svého otce se přihlásil na rétoriku a právo, které bylo v tamních dobách vysoce uznávané.
Ovšem srdci neporučíš a jeho básnické sklony se nedaly potlačit ani vymítit. Z toho důvodu odjíždí do Řecka a následně se vzdává své práce a věnuje se pouze literatuře. Za svého života byl vyhnán do vyhnanství, což nesl velice těžce a usadil se v dnešním Rumunsku.
Dodnes není známo, z jakých důvodů byl do vyhnanství poslán. Snažil se ve svých básních přimět panovníka k milosti, ovšem bezúspěšně. Je dosti možné, že šlo o spor s Augustusem ohledně jeho vnučky. To se bohužel už nikdy nedozvíme a zůstává to současnému vědění zatajeno
Citáty autora - strana 1/2
,,Dokud budeš šťasten, budeš mít četné přátele, až se časy zamračí, zůstaneš sám."
,,Když opadají růže, zůstanou jen trny."
,,Horší je hosta vyhodit, než ho vůbec do domu nepřijmout."
Čas všechno zhojí.
Abys byl zdráv, musíš snést mnoho bolesti.
Odňat může být trest, vina však zůstane dál.
Když má někdo peníze, může být hloupý jak chce.
Přemíra obav jež srdce trýzní, toť láska!
Bude se po celém světě i o nás společně zpívat, navěky bude mé jméno spojeno se jménem tvým.