ALBERT CAMUS
07.11.1913 - 04.01.1960
Seznamte se s francouzským novinářem a spisovatelem v existencionalistickém směru. Mnozí ho považují za hlavního představitele tohoto ražení, ačkoliv to sám odmítal. Jeho rodnou zemí byl Alžír, což není žádnou záhadou, jelikož Francie v letech 1913 byla kolonizující zemí.
Ale i přes nevlídnost osudu, kdy umírá jeho otec a on je odkázán sám na sebe v chudinské části země, se mu podařilo svou vytrvalostí a pílí vystudovat místní filosofickou školu s naukou o klasické literatuře. Za svého života se stal členem komunistické strany, ale z důvodu nesouhlasu z jejich manipulovatelností a neustavičným zakrýváním pravdy odchází po několika měsících.
Stal se novinářem a pro svůj veřejný odpor proti vládním byl vyhoštěn a stěhuje se do Paříže, kde aktivně bojuje proti fašismu. Jeho smrt při autonehodě je dodnes zahalena tajemstvím. Někdo říká, že se stal nepohodlným a ruská tajná služba KGB se ho zbavila,
Citáty autora - strana 2/3
Protože není-li člověk milován, prostě jen nemá štěstí: nemiluje-li, je to neštěstí.
Kdo nosí jistým způsobem na čele pečeť úspěchu, dopálil by i nebožtíka.
Lidé mají dvojí tvář: nemohou milovat, aniž by přitom milovali sami sebe.
Jediné, co vám přátelé nikdy neodpustí, je vaše štěstí.
Pravidlo: nejdříve pátrat po tom, co je v každém člověku hodnotné.
Člověku může být hanba, že má být šťasten sám.
Měl by se stydět, kdo je šťastný sám.
Vždyť ostatně nic, co nutí k výlučnosti, není správné.Osamocená krása končí ve šklebu, holá spravedlnost nakonec začne utlačovat.
Nic nemá na světě takovou cenu, abychom se kvůli tomu mohli odvrátit od toho, co milujeme.