HEINRICH HEINE
13.12.1797 - 17.02.1856
Německý rodák z Düsseldorfu, který přimknul k literárnímu umění celým svým srdcem. Jde o jednoho z představitelů tehdejšího romantismu. Jeho rodina byla velmi zámožná. Tenkrát se ještě nemuseli tajit tím, že byli židé. Vystudoval práva v Bonnu na výbornou. Za svého života se aktivně snažil spojit francouzskou a německou kulturu. Jeho díla byla jeden čas dokonce zakázána. Utekl do Francie, kde se seznámil s Karlem Marxem. Po nějaké době se stali velkými přáteli a sváděli spolu politické diskuse na nejvyšší úrovni.
Heineovo dílo se stalo velkou inspirací pro české básníky mezi nimiž byl i takový velikán jako je Jan Neruda, J.V. Frič, Karel Havlíček Borovský. Pokud bychom hledali nejcenzurovanějšího spisovatele na světě, tak Heine stojí na prvním místě pomyslného žebříčku. Stalo se tak díky jeho kritizování společnosti kolem sebe, kde nevynechal, ani ta nejvyšší místa. Stal se tak trnem v oku pro mnohé, o nichž psal a zkrátka na něj uvalili těžkou cenzuru, která naprosto jeho dílo z likvidovala
Citáty autora - strana 1/2
,,Moudrý si všimne všeho, hlupák si o všem dělá poznámky."
,,Zkušenost je dobrá škola, jen školné je tam až příliš vysoké."
,,Kdykoliv jsem odolal pokušení, bylo mi krásně, ale když jsem mu podlehl- bylo to ještě krásnější."
,,Myšlenky neplynou z hlavy, ale ze srdce."
Líbám - tedy žiji.
Zkušenost je dobrá škola, bohužel školné je dost vysoké.
Já, já jsem meč, já, já jsem plamen.Byl jsem vám světlem v temnotách, a když začala řež, šel prvý v zteč tam v přední linii. Kolem mne leží mrtví kamarádi, my však zvítězili. My zvítězili, kolem však leží padlí kamarádi. Do jásotu vítězství zní chorály pohřbívání. Nemáme však čas k radosti, ani k naříkání. Rozhlaholí se trubky zas, zaplane nový boj - já, já jsem meč, já, já jsem plamen...
Moudrost existuje jen jedna a má své přesné hranice. Hloupostí je na tisíce a všechny jsou bez hranic.
Jedni čtou, aby si zapamatovali, druzí proto, aby zapomněli.