Mám pocit jako by mi bylo souzeno být navěky sama... sama skrytá ve svém světě, jelikož realita někdy bolí. Osamocená na Zemi, jelikož každý plamínek naděje je vzápětí uhašen...
Srdce, asi už tak zbytečné, chce jej někdo...? Neumím jeho ovládat, už jej nechci, způsobuje akorát trápení mé naivní duše.
Nechce... nikdo ? Dobře, bude zřejmě roztrháno na kousky...
Popřípadě vyhozeno jako zbytečný odpad... už nechci.
Nechci jej nosit v sobě...
...nechci cítit...
...cítit bolest, zklamání... radostí je na světě tak málo. Stojí mi za to ?
Zřejmě ne, a tak dál osamocená duše bude bloudit tmou... už navěky...
Srdce, asi už tak zbytečné, chce jej někdo...? Neumím jeho ovládat, už jej nechci, způsobuje akorát trápení mé naivní duše.
Nechce... nikdo ? Dobře, bude zřejmě roztrháno na kousky...
Popřípadě vyhozeno jako zbytečný odpad... už nechci.
Nechci jej nosit v sobě...
...nechci cítit...
...cítit bolest, zklamání... radostí je na světě tak málo. Stojí mi za to ?
Zřejmě ne, a tak dál osamocená duše bude bloudit tmou... už navěky...
PeopleSTAR (1 hodnocení)
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva