NEZNÁMÝ AUTOR | Stála a hleděla na svůj odraz v zrcadle, k...

Stála a hleděla na svůj odraz v zrcadle, který se pyšnil nejnovějším oblečením a úžasnou postavou. Krásné dlouhé vlasy, obličej lehce oblých tvarů. Na očích oční stíny a řasenka. Prsty zvedla směrem ke své tváři a lehce se jí dotkla. Její odraz opakoval to samé. Až na ten výraz. Ona měla lehce pootevřené rty a děsila se sebe samotné, zatímco její odraz vlastnil podrazácký úsměv a v očích mu/jí/tomu zářily plameny. Nenávist. Láska. Vztek. Bála se sebe samotné, tak jak mohla být s někým, kdo byl ještě horší než ona samotná? Pomalu přistoupila k zdrcadlu blíž a dotkla se hladkého povrchu. Zrcadlo se zavlnilo a její odraz zmizel. Místo jejího odrazu se tam objevila tmavá stvůra, obklopila její ruce a tahala ji násilně dovnitř. Dívka křičela a křičela i přesto, že věděla, že se neubrání. Stvůra ji vtáhlado zrcadla a po ní jako by se zem slehla. Zmizela. V děsu,lásce i vzteku své vlastní povahy.