ERNEST HEMINGWAY
21.07.1899 - 02.07.1961
Jde o hlavního stoupence ztracené generace. Tento americký spisovatel se narodil v Oak Park v Illinois. Jeho otec byl uznávaným lékařem a velice dobrým otcem. Ernesta učil lásce k přírodě, lovu a dobrému chování, za což mohla zase maminka, která se hlásila k pobožnosti. Dobré mravy byly na prvním místě.
Měl velice rozmanité zájmy, dokázal chodit na výuku hraní na violoncello a zároveň docházet do místní boxerské školy. Již na škole se pokoušel psát verše a básně. Upoutával si tak pozornost dívčích srdcí. Přispíval i do novin.
Po škole se vydal jako humanitární pracovník červeného kříže do Itálie, kde se těžce zranil. Byl válkou ovlivněn. 1. Světová se otiskla do jeho písemného projevu. Humanitární cítění se nezapřelo. Promlouval perem k lidem a poodkrýval zvrácenost lidské společnosti a zbytečného nátlaku za pomocí vztyčených zbraní.
V letech 1954 získal ocenění nejvyšší a to Nobelovu cenu za nejvýznamnější dílo svého života – Stařec a moře.
Citáty autora - strana 2/3
Každý má pravdu, pokud se nemýlí.
,,Štěstí- to je prostě dobré zdraví a špatná paměť."
Stáří není tak velké neštěstí, když uvážíme druhou možnost.
Každý člověk byl zrozen pro nějaké dílo. Každý, kdo chodí po této zemi, má nějaké povinnosti k životu.
Člověk není ve stáří moudřejší, je jen opatrnější.
Inteligentní člověk se musí občas opít, aby přežil s blázny okolo.
Štěstí je jednoduše dobré zdraví a špatná paměť.
Ze všech živočichů jen člověk se umí smát, ač vlastně k tomu má nejmíň důvodů.
Velké ideály napotřebují jen křídla, ale i terén, odkud by mohly vzlétnout.