MILAN KUNDERA
01.04.1929 -
Milan Kundera neměl v tehdejším Československu na růžích ustláno. Narodil se sice v Brně roku 1929, ale od roku 1975 žil ve Francii. Z tohoto důvodu mu bylo zakázáno veškeré dílo, až do Sametové revoluce.
Psal jak v českém jazyce, tak i ve francouzském. Do dnešní doby drží pomyslné prvenství nejpřekládanějšího českého spisovatele. Jeho otec byl velice známým klavíristo a rektorem na JAMU. Své mládí měl o něco lehčí, než ostatní. Své studie zakončil s příchodem komunismu.
Tento režim vyházel všechny nekomunisty ze svých pracovních pozic a tím se pro mnohé otevřela cesta za kariérou. Vedl neustálý boj proti komunismu. Svými projevy a referáty dával najevo svou nespokojenost se zakázanými filmy a dalšími nekulturními projevy tamní doby.
Jeho postoj ho donutil emigrovat a na Českou zemi zanevřel, až do dnešních dob. Vrací se pouze sporadicky za svými přátel a to výlučně inkognito. Od roku 1981 je právoplatným Francouzem.
Citáty autora - strana 1/1
Člověk prochází přítomností se zavázanýma očima. Smí pouze tušit a hádat, co vlastně žije. Teprve později mu odvážou šátek z očí a on, pohlédnuv na minulost, zjistí, co žil a jaký to mělo smysl.
,,Když srdce mluví, mysl shledává, že je neslušné protestovat. V oblasti kýče vládne diktatura srdce."
Čtyřicátník nejenže nevyžaduje věrnost, ale cítí se bezpečněji, mají-li jeho přítelkyně vážné známosti.
Člověk prochází přítomností se zavázanýma očima. Smí pouze tušit a hádat, co vlastně žije. Teprve později mu odvážou šátek z očí a on, pohlédnuv na minulost, zjistí co žil a jaký to mělo smysl.
Člověk si přeje svět, kde by dobro a zlo bylo zřetelno rozlišitelné, protože je mu vrozena touha nejdříve soudit a pak teprve chápat
Skutečná morální zkouška lidstva, zkouška, jež je základem všeho ostatního, je právě vztah k těm, kteří jsou odkázáni na naši milost - ke zvířatům. Na tomto poli lidstvo utrpělo úplnou porážku, tak velikou, že všechny ostatní pramení z ní.