JAN WERICH
06.02.1905 - 31.10.1980
Velký divadelní herec, dramatik, filmový scénárista, zkrátka umělec své doby, který v mnohém předčil své kolegy z branže. Jeho vynikající cit pro hraný projev z něho udělal klasického herce, který se neomrzí. Vystudoval gymnázium v Praze, kde se setkal se svým dlouholetým kolegou Jiřím Voskovcem. Ihned po maturitě se dal na studie práv na vyhlášené Karlově univerzitě. Od roku 1926 se dal dohromady s Voskovcem na plný úvazek. Rozuměli si po všech stránkách.
Jejich startovní pozicí se stal časopis Přerod a záhy na to spustili svou divadelní spolupráci, která jim zajistila slávu na další století dopředu. Uveďme pro příklad jejich oblíbenou hru Balada z hadrů.
Při příchodu druhé světové války byli nuceni odejít do USA, tím jsme ztratili opravdové klenoty své doby a násilím je vyhnali dělat umění za velkou louži, kde si jich patřičně vážili. Po navrácení v letech 1946 spolu dělali pouze pár let a jejich duet se rozpadl.
Citáty autora - strana 4/10
Smích a pláč jsou nejcennějším majetkem člověka.
Neříkej že nechceš, protože přijdou časy,kdy budeš chtít a nebudeš moct
Mějte dobrou náladu.Dobrá nálada sice vaše problémy nevyřeší,ale naštve tolik lidí kolem,že stojí za to si ji užít.
Někdo má to štěstí,že má schopnost být přítelem ...
Člověk přišel na svět proto, aby tady byl, pracoval a žil. Jen moudrý se snaží náš svět postrčit dál, posunout výš. A jen vůl mu v tom brání.
,,Už vím, že chuť do života a radost z bytí může člověk načerpat snáz z počínání přírody než z počínání lidí."
Jakmile se z mládí začne dělat zásluha, tak je to špatné. Protože každej starej blbec byl jednou mladej blbec.
Kdo víno má a nepije,kdo hrozny má a nejí je,kdo ženu má a nelíbá,kdo zábavě se vyhýbá,na toho vemte bič a hůl,to není člověk, to je vůl!
Mít rád lidi a milovat lidi, to je celé tajemství a snad jediný recept na štěstí. Kdo myslí jenom na sebe, ochudí jiné o sebe, ochudí sebe o jiné, zakrní a zahyne."