MOLIÈRE
15.01.1622 -
Jinak zvaný Jean-Baptiste Poguelin byl slavným francouzským hercem zároveň spisovatelem a v neposlední řadě i dramatikem. Je zařazen do období klasicismu. Své mládí zasvětil nechtěnému komediantství. Jak už to tak v takových rodinách bývá, zde se vše dědí z generace na generaci a nedej bože tomu, kdo by chtěl z kola ven.
Posléze mu tato nálepka zůstala natrvalo. Založil si svou vlastní kočovnickou společnost a potěšoval svými hrami prostý lid. Zabýval se specifickým žánrem jemu nejmilejší, a to komedií a fraškou.
Měl veliké problémy s královským dvorem, jelikož jeho hry urážely a zesměšňovaly návyky pánů nejvyšších. Na svou dobu dokázal vytvořit mimořádná díla, která se hojně objevují i v dnešních divadlech. Netrvalo dlouho a zaměstnali ho na slavném francouzském dvoře, kde spolupracoval se s věhlasným J.B. Lullym.
Bojoval proti snobství šlechtické smetánky a poukazoval na nekalosti tehdejších církevních hodnostářů. Díky tomu se dostával do velmi častého střetu zájmu, ovšem za to byly jeho hry opěvované u prostého lidu. Byl to pro ně spřízněnec.
Citáty autora - strana 3/4
Člověk se často žení z náhlého zoufalství a pak toho celý život lituje.
Manželství je jako řetěz, ke kterému neradno připoutat srdce násilím.
Největší ctižádostí ženy je vzbudit lásku.
Získat ženu je rozhodně snazší, než se jí zbavit.
Klid v lásce je klid příjemný.
Snadno se necháme oklamat tím, co milujeme.
Milujeme, abychom milovali. Pro nic jiného.
Nejsme zodpovědní jen za to, co děláme, nýbrž i za to, co neděláme.
Odmítne-li žena tvoji lásku a nabídne ti přátelství, nepovažuj to za rozchod. Znamená to, že chce postupovat podle pořadí.“