MOLIÈRE
15.01.1622 -
Jinak zvaný Jean-Baptiste Poguelin byl slavným francouzským hercem zároveň spisovatelem a v neposlední řadě i dramatikem. Je zařazen do období klasicismu. Své mládí zasvětil nechtěnému komediantství. Jak už to tak v takových rodinách bývá, zde se vše dědí z generace na generaci a nedej bože tomu, kdo by chtěl z kola ven.
Posléze mu tato nálepka zůstala natrvalo. Založil si svou vlastní kočovnickou společnost a potěšoval svými hrami prostý lid. Zabýval se specifickým žánrem jemu nejmilejší, a to komedií a fraškou.
Měl veliké problémy s královským dvorem, jelikož jeho hry urážely a zesměšňovaly návyky pánů nejvyšších. Na svou dobu dokázal vytvořit mimořádná díla, která se hojně objevují i v dnešních divadlech. Netrvalo dlouho a zaměstnali ho na slavném francouzském dvoře, kde spolupracoval se s věhlasným J.B. Lullym.
Bojoval proti snobství šlechtické smetánky a poukazoval na nekalosti tehdejších církevních hodnostářů. Díky tomu se dostával do velmi častého střetu zájmu, ovšem za to byly jeho hry opěvované u prostého lidu. Byl to pro ně spřízněnec.
Citáty autora - strana 1/4
Láska je často jen plodem manželství.
Vlastnost, která se líbí u ctitele, je odmítána u manžela.
,,Velkou známkou lásky je podrobit se vůli toho, koho milujeme."
,,Věří, že bude učený, když bude vše hanět."
Získat ženu je rozhodně snazší, než se jí zbavit. I tu nejupovídanější ženu naučí láska mlčet. Největší ctižádostí ženy je vzbudit lásku.
,,Vlastnost, která se líbí u ctitele, bývá odmítána u manžela."
Srdce jako je vaše se může lehce nahradit jiným.
Lehko se dáme oklamat tím, co milujeme.
Člověk se často žení z náhlého zoufalství a pak toho lituje celý život.